Ukrajinská národnostní menšina

Podle sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 žilo v ČR přibližně  53 tisíc
občanů ČR hlásících se k ukrajinské národnosti a 117 tisíc cizinců-Ukrajinců
(údaj zahrnující trvalý i přechodný pobyt v ČR). Hlavními místy usídlení
jsou Praha, Brno, Plzeň, Karlovy Vary, Ostrava aj.

Aktivity

K hlavním aktivitám menšiny patří udržování a rozvíjení ukrajinské kultury,
ukrajinsko-české vzájemnosti, informování majority o ukrajinské menšině v ČR
a Ukrajině, potlačování xenofobních nálad, pomoc při integraci.
Představitelé menšiny každoročně zajišťují pro Ukrajince v ČR i majoritu 
kulturní akce spojené s ukrajinským církevním a kulturním kalendářem. Jedná
se například o oslavu Starého a Nového Roku, Velikonoc, Jana Kupala
(červen), Mikulášskou oslavu. Z kulturních akcí jsou to například novoroční
ukrajinský ples „Malanka“, „Dny Tarase Ševčenka“, svátek „Nezávislost
Ukrajiny“, sváteční setkání a programy, pietní akce k Hladomoru na Ukrajině
(1932-1933). Kromě těchto akcí se každoročně pořádají i akce multikulturní
ve spolupráci s ostatními národnostními menšinami na území hl. m. Prahy
(festival „Praha – srdce národů“, „Setkání kultur“ aj. V současné době
ukrajinská menšina v ČR vydává dva časopisy - Porohy a Ukrajinský žurnál.
Informační servis pro menšinu i o menšině (vč. odkazů) lze sledovat na
stránkách www.ukrajinci.cz(http://www.ukrajinci.cz), jejichž provoz
zajišťuje Ukrajinská iniciativa v ČR.

Z historie

Ukrajinci přicházejí do českých zemí po vzniku samostatného Československa.
Většinou zde studují, po studiích se zde někteří usazují na trvalo.
Nedostatek pracovních příležitostí přiměl nemalý počet Ukrajinců hledat
obživu v Čechách a na Moravě. Vznik Sovětského svazu a jeho represivní
politika vůči šlechtě a buržoazii vyhání mnohé Ukrajince z vlasti, někteří z
těchto vyhnanců nacházejí nový domov v České republice. Mezi válkami je v
ČSR již tolik ukrajinských migrantů, že jsou zde se státní podporou založeny
nové instituce: ukrajinské gymnázium, univerzita, pedagogický ústav a
polytechnika. Početnost ukrajinské menšiny se podstatně snížuje v průběhu
války a hlavně bezprostředně po ní. Před blížící se sovětskou armádou
uprchli mnozí dále na západ, mnozí byli odvlečeni zpět do Sovětského svazu.
Komunistický režim zákázal sdružování národnostních spolků a zrušil
ukrajinské školy ČSSR.
V současné době dále probíhá integrační proces tzv. 4. vlny příchozích z
Ukrajiny (od roku 1990). Touto cestou se ukrajinská menšina (i v rámci
smíšených rodin) obnovuje a rozšiřuje.