Bulharská národnostní menšina

Podle definitivních výsledků sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 se k bulharské národnosti přihlásilo 4 363 obyvatel. Geografické usídlení Bulharů v ČR je celoplošné, soustředěni jsou především ve velkých městech, v Praze, Brně, Ostravě atd.

Sdružování Bulharů v Čechách má dlouholetou tradici. V roce 1862 založili bulharští a čeští studenti v Praze tajný spolek Pobratim s cílem podporovat bulharské národně osvobozenecké hnutí proti turecké nadvládě a sjednocení Slovanů. Za podobným účelem byla v roce 1869 ustavena v Táboře bulharská matice – sdružení Postojanstvo. Roku 1880 byl založen první oficiální česko-bulharský spolek Bulharská sedjanka a ve 30. letech 20. století sdružení Sv. Ilija v Praze, Sv. Georgij v Brně a další sdružení. Po druhé světové válce vznikaly po celém území republiky bulharské kluby, sjednocené později v Bulharskou kulturně osvětovou organizaci v ČR (BKOO).

Aktivity

Aktivity bulharských organizací směřují k zachování bulharské identity, udržování bulharských tradic, jazyka a popularizace bulharské kultury prostřednictvím nejrůznějších kulturních a společenských akcí – koncertů, výstav, přednášek, kursů apod. Téměř všechna sdružení pořádají oslavy tradičních bulharských svátků: 1. března („Baba Marta“), 3. března (státní svátek Bulharska), pravoslavné Velikonoce („Velik den“), 24. května (Den slovanských věrozvěstů), pravoslavné Vánoce (Koleda) atd.

Z historie

Bulhaři přicházejí do Čech v druhé polovině 19. století (nepočítáme-li Cyrila a Metoděje, kteří v sedmém století přišli z území dnešního Bulharska a mohli být bulharské národnosti). Přicházejí sem studovat, ale hlavně zavádět a zvelebovat zahradnictví. Kvalifikovaní bulharští zahradníci v Čechách často zbohatli a usadili se zde natrvalo. Větší vlna přistěhovalců z Bulharska přišla do Čech po roce 1923, kdy Bulharsko ovládli fašisté. Čeští Bulhaři se v období II. světové války účastnili partizánského odboje i pražského povstání a proto byl po roce 1945 jejich osud příznivější. Dále do ČR přicházeli studenti i dělníci z Bulharska a někteří se zde usidlovali natrvalo. Mnozí se asimilovali a tak se dnes k bulharské národnosti hlásí jen 4 tisíce Bulharů.

Vážení ukrajinští spoluobčané v ČR,

vyjadřuji souhlas s vaším prohlášením a sympatie s lidem země vašeho původu. Na prvním místě se zajatými námořníky a jejich rodiny. Podporuji návrat vojenských zajatců do vánoc 2018, tak aby byli mezi svými blízkými. Z vlastní zkušenosti vím jak to bolí, když chybí člen rodiny u vánočního stromečku doma. Celý život vzpomínám jak v adventní době, v mém dětství,  odvlekla bývalá tajná policie mého otce.

Jsem solidární s občany Ukrajiny, i s vámi, signatáři prohlášení !

Petr Popov, 

člen bulharské obce ČR