Polská národnostní menšina

K polské národnosti se v ČR podle posledního sčítání lidu v roce 2001 přihlásilo 52 095 osob. Většina z nich, asi 80 % žije na území Těšínského Slezska, větší počet také v Praze. Kromě toho žije v ČR cca 20 000 občanů Polské republiky. Podle vlastního odhadu, do něhož jsou započítáni i polští občané trvale žijící v ČR a část občanů ČR, kteří se přihlásili k národnosti slezské, a jimž dle přesvědčení zástupců menšiny také přináležejí veškerá menšinová práva, činí počet příslušníků polské národnosti asi 70 000 osob.

Aktivity

Aktivity příslušníků polské národnostní menšiny v České republice organizují především dvě občanská sdružení, Kongres Poláků v České republice a Polský kulturně osvětový svaz v ČR (PZKO) a dalších 28 občanských sdružení. Kromě bohaté spolkové činnosti vydává polská menšina periodika, a to obdeník Głos ludu, čtrnáctideník pro děti a mládež Nasza Gazetka, měsíčník Zwrot a do konce roku 2005 i měsíčník Kurier Praski.

Národnostní školství v oblasti Těšínského Slezska se týká škol s polským vyučovacím jazykem, které jsou součástí státního školství. Všechny tyto školy působí na území stávajících okresů Frýdek-Místek a Karviná. V základních školách s polským vyučovacím jazykem bylo ve školním roce 2003/2004 celkem 2097 žáků, na středních školách pak 708 žáků. V roce 2004/2005 pak to byli 2022 žáci v ZŠ a 702 žáci na SŠ.

Polská menšina rozvíjí velmi bohatou a rozmanitou kulturní činnost. Největší zásluhy v kulturní oblasti má PZKO. Zajímává a potřebná je činnost loutkového divadla Bajka a Polské scény Těšínského divadla.
Obecnými prioritami polské menšiny jsou zachovat etnickou identitu a kulturní dědictví Poláků v ČR v nejširším slova smyslu (kultura, umění, tradice, osvěta, výchova mládeže, školství), vytvořit společnou reprezentaci vůči polským a českým úřadům a vytvořit ze Zaolží „kulturní most“ mezi Polskem a Českou republikou.

Z historie

Třetí nejpočetnější menšinou jsou Poláci. Tradičně (od nepaměti) žijí na severu Moravy v dnešních okresech Karviná a Frýdek-Místek. Podle sčítání lidu je jich padesát tisíc. Menšinové polské školství se skládá ze třiceti základních škol, dvou gymnázií a šestnácti tříd na středních odborných školách. Pro malé děti je zřízeno padesát mateřských škol. V polském jazyce vychází státem dotované noviny Glos ludu a dále časopisy Zwrot, Nasza gazetka, Prazsky kuryr. Stát prostřednictvím grantů podporuje i vydávání knih menšinových autorů v polském jazyce. Polský jazyk užívá ve svém vysílání regionální studio Českého rozhlasu. Na celém území, kde polská menšina žije, lze zachytit vysílání polské televize. Poláci v ČR si stěžují na diskriminaci při vstupu na vysoké školy (přijímací zkoušky je možno vykonat pouze v českém jazyce), pociťují diskriminační přístup i při jednání na některých úřadech a jsou rovněž přesvědčeni, že příspěvky státu na rozvoj národnostní kultury jsou malé. Kritizují i přijatý zákon o právech příslušníku národnostních menšin, jako obtížně vymahatelný.