Praha, Dům národnostních menšin, historie a současnost a jeho vztah k romské národnostní menšině

Abstrakt: Příspěvek seznamuje čtenáře s historií a současností Domu národnostních menšin jako jedinečné pražské multikulturní instituce svého druhu. Zvláštní důraz je kladen na aktivity romské národnostní menšiny v Domě a programy s regionálním i nadregionálním významem určené pro širokou veřejnost.   

Klíčová slova: Dům národnostních menšin, multikulturní, Praha, Romové, národnostní menšiny, Magistrát hl. m. Prahy

Praha byla vždy městem s dlouhou multikulturní tradicí. Osobnosti jako Bernard Bolzano, otec a syn Dientzenhoferovi, Ján Jesénius, Tycho de Brahe, Jan Kepler, Wolfgang Amadeus Mozart, Josip Plečnik, Bertha von Suttner, Franz Kafka či Roman Jacobson měli něco společného. Ač nebyli české národnosti, strávili v Praze významnou část svého života a měli k ní vřelý vztah. Praha se pro ně stala dočasným či trvalým domovem.  Stejně tak poskytovala v předválečném období velkorysý azyl pro uprchlíky z fašistického Německa či komunistického Sovětského svazu. Na svoji tolerantní a otevřenou politiku vůči svým menšinám mohla Praha po letech nesvobody plně navázat až po pádu komunistického režimu v roce 1989. 

Patrně nejzajímavějším výsledkem této politiky se stal vznik obecně prospěšné společnosti Dům národnostních menšin. Její existence byla výsledkem intenzivní a dlouhotrvající spolupráce Magistrátu hl. m. Prahy, Vlády České republiky a samozřejmě i zástupců jednotlivých národnostních menšin.  Budovu ve Vocelově ulici na Praze 2 získalo město Praha bezplatným převodem ze státního Fondu dětí a mládeže a na jeho rekonstrukci a přestavbu přispěl 20 miliony korun stát a magistrát pak částkou 15 milionů korun. Pro národnostní menšiny i veřejnost byl slavnostně otevřen v červnu roku 2007. Za zmínku stojí též fakt, že náklady spojené s užíváním kanceláří hradí Praha jednotlivým národnostním menšinám prostřednictvím grantu, o které si menšiny každoročně žádají. Z grantů hl. m. Prahy (ale též z grantových programů Úřadu vlády, Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy či Ministerstva kultury) jsou hrazené i vzdělávací, společenské či publikační aktivity jednotlivých organizací národnostních menšin i integrujících se cizinců. 

Dům národnostních menšin je svým zaměřením unikátní institucí minimálně v České republice a možná i v celé Evropě. Není totiž zvykem, aby na jednom místě sídlila občanská sdružení národnostních menšin a redakce jejich časopisů. Jednotlivá sdružení navíc využívají na své vzdělávací, kulturní i společenské aktivity společné prostory jako galerii, společenský sál (kinosál), zasedací místnost, kavárnu či knihovnu. V Domě sídlí organizace zastupující celkem 11 národnostních menšin; slovenskou, polskou, německou, romskou, rusínskou, ukrajinskou, ruskou, maďarskou, srbskou, bulharskou a řeckou. Poněkud zjednodušeně by se dalo říci, že náš Dům je místo, kde naše menšiny tvoří většinu.   

Jednou z nejaktivnějších menšin (nejen v Domě národnostních menšin) je menšina romská. Je to dané nejen velikostí této komunity (odhady hovoří až o 20 tis. Romů v hlavním městě), ale též aktivitou jednotlivých sdružení i jejich reprezentantů. Situace Romů v metropoli je obecně lepší než v jiných částech České republiky. Romové jsou zde více rozptýleni mezi majoritní populaci (s nejvyšší koncentrací na Praze 3, 4, 5 a 8) a prakticky zde neexistují vyloučené problémové lokality tak, jak je známe například ze severních Čech nebo Ostravské aglomerace. Též jejich zaměstnanost je vzhledem k velké nabídce pracovních příležitostí nadprůměrná. Pozitivním faktorem ovlivňující integraci Romů je navíc kosmopolitnější charakter Prahy a z něho vyplývající menší úroveň rasismu a xenofobie, které příslušníci romského etnika musí čelit. V neposlední řadě je lepší výchozí situace komunity daná i vysokým zastoupením romské inteligence dané specifickým postavením Prahy.  

Šířit pozitivní obraz romské komunity mezi majoritou a přispívat k lepšímu porozumění a vnímání této komunity a odbourávání předsudků a nedorozumění je též jedním z hlavních úkolů Domu národnostních menšin. Není náhoda, že celé 4 roky (od otevření instituce  roku 2007 až do května 2011) měla v Domě svojí kancelář vedle specialistky národnostních menšin Mgr. Jany Hajné též Božena Filová, romská koordinátorka hl. m. Prahy.  Její role spočívá v koordinaci práce romských poradců na jednotlivých městských částech a v přípravě koncepčních, metodických a analytických podkladů pro potřeby Rady hl. města Prahy. Jednotliví romští poradci pak integrační politiku Prahy ve vztahu k romské komunitě naplňují každodenní prací s romskými klienty, poradenstvím v oblasti sociální a zdravotní problematiky, pomocí při výběru vzdělání i budoucího zaměstnání, informacemi o rekvalifikačních kurzech či pravidelným kontaktem s romskými rodinami či školami s vyšším zastoupením romských žáků. Romská koordinátorka zároveň úzce spolupracuje se zastřešující romskou organizaci ROM Praha, která v Domě národnostních menšin zastupuje romské etnikum. Od poloviny roku 2011 už romská koordinátorka sídlí přímo v budově Magistrátu hl. m. Prahy, což lépe zohledňuje její zapojení do administrativy municipality a usnadňuje spolupráci a koordinaci jednotlivých aktivit. 

A jaké konkrétní akce spojené s romskou menšinou se v Domě odehrávají? Je jich samozřejmě celá řada. Důležitou součástí programové nabídky jsou vzdělávací programy a filmové projekce spojené s besedami s tvůrci a aktéry filmů. Programy určité primárně pro žáky základních a středních škol byly realizované v rámci projektu Národnostnímenšinyv kinematografii, který byl podpořen grantem hl. m. Prahy. Mezi promítanými filmy s romskou tématikou byly v nedávné minulosti např. Dilino a čert (2009), Kdo se bojí, utíká (1986), Marian (1996), Indián a sestřička (2005), Radikální řez (1983) či Roming (2007). Filmy s následnou diskuzí patří vůbec mezi oblíbený a vyhledávaný program nejen ze strany vedení škol, pro které představuje vhodné doplnění studijních osnov a probírané látky, ale samozřejmě i pro žáky a studenty, kteří uvítají možnost navštívit vzdělávací program mimo budovu školy.  V rámci širší debaty se reflektuje též postavení romské menšiny v České republice či důležitost vzdělávání pro budoucí kariéru a profesní uplatnění. S žáky debatují Ladislav Goral, vedoucí sdružení ROM Praha či Iveta Demeterová, vedoucí redakce romského vysílání Českého rozhlasu.

Oblíbený je též cyklus vzdělávacích a osvětových přednášek Bezpečnost v ulicích, který je realizován ve spolupráci s Policií ČR. Jeho cílem je seznamovat a upozorňovat žáky základních škol zábavnou a poučnou cestou na rizika a hrozby spojené s patologickými jevy jako toxikomanie, kriminalita a násilí. V průběhu programu se děti též dozví, jak reagovat v nebezpečných situacích a policisté jim předvádějí a učí též obranné chvaty.  Takové ukázky jsou samozřejmě u dětí ve velké oblibě a některé z nich se dokonce netají svým přáním, stát se jednou také příslušníky policejního sboru.

Uplynulé období bylo u nás vůbec ve znamení romských akcí, které měly svým zaměřením i nadregionální význam. Vzpomenout se dá například udílení cen Ethnic Friendly v listopadu 2011. Cíle akce, kterou ve společenském sále Domu národnostních menšin uspořádala organizace Romea a těšila se velkému zájmu veřejnosti i médií, bylo odměnění firem, které prosazují zásady rovného zacházení a svým aktivním přístupem k vyhledávání a zaměstnávání Romů dávají pozitivní příklad ostatním. Certifikát spojený s logem, které mohou vyznamenané společnosti používat na svých výrobcích, byl slavnostně předán novým devíti firmám. Počet vyznamenaných firem tak dosáhl skoro 50. 

Ocenění a značka Ethnic Friendly  zaměstnavatel jsou udělovány nejen soukromým subjektům, ale též státním institucím či neziskovým organizacím, které jednají spravedlivě a bez předsudků se svými zaměstnanci. Záštitu nad celou akcí převzalo Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR a nad slavnostní certifikací 15. listopadu 2011 v Domě národnostních menšin pak záštitu převzal přímo český ombudsman Pavel Varvařovský.

Tradicí se už stal každoroční program u příležitosti Mezinárodního dne Romů, který se slaví 8. dubna (den založení Mezinárodní romské unie / International Romani Union). Letošní rok byla v galerii Domu národnostních menšin na celý měsíc nainstalována putovní výstava I Am Roma, kterou zapůjčilo Muzeum romské kultury v Brně.  Součástí výstavy o historii Romů ve střední a východní Evropě bylo též vyhlášení výtvarné soutěže I Am Roma – Changing mindsets, kterou pro děti uspořádal Dům národnostních menšin ve spolupráci s Pražským magistrátem a Evropskou rozvojovou agenturou.  Kresby a další výtvory dětí inspirované romskou historií a současností budou přes léto k vidění v Domě národnostních menšin a v jednání je též jejich vystavení prostorech Magistrátu. Berte tedy tuto informaci zároveň jako pozvánku k nám na návštěvu. Věříme, že vás svojí nabídkou kulturních, hudebních i vzdělávacích programů dokážeme zaujmout a vy si k nám najdete cestu. A když už tím důvodem nebude konkrétní program, pak aspoň přijďte nasát jedinečnou multikulturní atmosféru tolerantního a kosmopolitního místa uprostřed Prahy, které je svým zaměřením skutečně unikátní a výjimečné.

1)  A za chvíli spustí romská kapela. Z vernisáže výstavy „I am Roma“

2)  Pravidelné přednášky o romské historii vhodně doplňují školské osnovy 

Mgr. Jakub Štědroň (33) je ředitelem Domu národnostních menšin. Od roku 2006 působil na Magistrátu hl. m. Prahy v pozici specialisty národnostních menšin a později jako asistent pražské sociální ombudsmanky. V letech 2008 až 2010 absolvoval dvě půlroční stáže v Agentuře EU pro základní práva ve Vídni a v Evropském parlamentu v Bruselu. V současné době dodělává doktorát na Filozofické fakultě UK a věnuje se problematice afirmativních opatření (pozitivní diskriminace).